Klimatická konference v Kodani
V dánské Kodani se bude letos v prosinci konat 15. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o ochraně klimatu. Půjde bez nadsázky o jedno z nejdůležitějších mezinárodních jednání v posledních desetiletích, které zásadně ovlivní životy nejen nás samých, ale i našich dětí a vnuků. Zástupci 192 zemí zde budou vyjednávat o přijetí nové mezinárodní dohody, která by zabránila dalšímu zhoršování člověkem způsobených změn klimatu. Tato nová dohoda musí navázat na tzv. Kjótský protokol z roku 1997, který byl historicky první mezinárodní smlouvou o závazném snižování emisí skleníkových plynů jednotlivými signatářskými zeměmi.
Kjótský protokol byl důležitým prvním, avšak dlouhodobě zcela nedostačujícím krokem k mezinárodní ochraně klimatu. Povinnosti, které z něj jednotlivým státům vyplývají, navíc skončí již v roce 2012. Vzhledem k tomu, že k platnosti přijaté dohody bude třeba schválení parlamenty jednotlivých signatářských států (tzv. ratifikace), která často trvá i několik let, je kodaňská konference téměř jistě poslední příležitostí, jak na Kjótský protokol bez výpadku navázat. Pokud se politici v Kodani nedohodnou, hrozí bezprostřední nebezpečí, že ochrana klimatu a snižování emisí skleníkových plynů přestanou být mezinárodně koordinované, ztratí potřebný právní rámec a zadrhnou se. K udržení nárůstu průměrné globální teploty pod kritickými 2 stupni Celsia je přitom podle vědců zapotřebí zastavit nárůst globálních emisí skleníkových plynů nejpozději v roce 2015. V případě překročení globální tepoty o 2 stupně přitom hrozí riziko, že v důsledku působení tzv. pozitivních zpětných vazeb se stane další nárůst globálních teplot nekontrolovatelným, bez ohledu na další případné snižování antropogenních emisí. Zjednodušeně řečeno: kodaňská konference může být poslední bezpečnou příležitostí, jak změnám klimatu čelit.
Vyjednávání o nové klimatické dohodě trvá již dlouhé měsíce a zatím nejsme v této věci svědky významnějšího pokroku. Téměř všechny zúčastněné státy sice uznávají, že je třeba dohodu uzavřít, ale nikdo z hlavních hráčů nechce přijmout svůj díl odpovědnosti, dokud tak neučiní i ostatní. Bohaté průmyslové země odmítají razantně snížit své emise skleníkových plynů, dokud nezačnou své emise omezovat i rychle rostoucí rozvojové země jako Čína, Indie či Brazílie. Ty však podobné požadavky odmítají, dokud jim rozvinuté země, které jsou za současný stav zodpovědné především, neposkytnou finanční prostředky potřebné k přechodu na bezuhlíkové technologie a ke snižování dopadů již probíhajících klimatických změn. Všichni tak čekají na všechny a termín konference se rychle blíží.
Evropská unie včetně České republiky ztrácí v posledních měsících v důsledku své váhavosti a vnitřních rozporů pozici lídra klimatického vyjednávání, o kterou usilovala. EU sice přednesla návrh na snížení emisí o 30 % do roku 2020, což ale nestačí k tomu, aby se nárůst teploty udržel dlouhodobě pod 2°C. Myslí-li to EU a rozvinuté státy s úsilím zmírnit klimatické změny vážně, musí se zavázat ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 alespoň o 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Úmluva z Kodaně musí také zahrnovat podporu nejchudším zemím světa. Aby tyto země mohly zajistit ekonomický růst a zlepšit životní úroveň svých obyvatel, aniž by u nich současně vzrůstalo množství emisí, musí jim bohatší země pomoci s čistým rozvojem, založeným na obnovitelných zdrojích, a se zvyšováním energetické účinnosti. Dostatek finančních prostředků je nutný i pro opatření k adaptaci na již nevyhnutelné dopady změn klimatu, stejně jako pro zastavení ničení pralesů a poskytnutí moderních technologií. Výše potřebných prostředků je odhadována na 110 miliard euro ročně pro období 2012 - 2020. Evropská unie by se měla zavázat k účasti na této pomoci ve výši alespoň 35 miliard euro ročně. Ačkoliv tato částka vypadá na první pohled jako dosti vysoká, odpovídá pětikoruně denně na jednoho Evropana. Pokud nebudeme dělat nic, bude nás stát klimatická změna v následujících desetiletích několikanásobně víc. Finanční prostředky na pomoc při ochraně klimatu by však neměly být poskytovány na úkor již existující rozvojové pomoci, jejíž účel je odlišný.
Dokumenty ke stažení:
Mezinárodní vyjednávání o změnách klimatu v Kodani